Více k programu na webu akce.
Účast přislíbili následující soubory:
Národopisný soubor KOHOUTEK, Chrudim
Domácí soubor Kohoutek netřeba dlouze představovat. Již od roku 1984 hraje, tancuje a zpívá všechno a na všechno z okolí Chrudimska, Nasavrcka a Polabí. Ačkoli se soubor snaží regionálně se příliš nevymezovat, často se nechává inspirovat něčím pěkným z celých Čech. V průběhu posledních let svým divákům představuje nově budovaný repertoár, kdy je jeho společným jmenovatelem netradiční výběr a přístup k vybranému tématu za použití osobitých výrazových prostředků.
Kohoutek v Chrudimi oživil tradiční masopustní obchůzku s typickými maškarami, v jejímž scénickém zpracování vychází z podoby obchůzky na Hlinecku, zapsané na Seznam světového nehmotného dědictví UNESCO. Každoročně začátkem září je spolupořadatelem folklórního festivalu Chrudimské dožínky, v prosinci se pak svým příznivcům představuje ve vlastním pořadu s názvem Trochu vánoční.
Folklórní soubor JIZERA, Liberec
Folklórní soubor JIZERA existuje v Liberci už od roku 1986. Jeho zakladatelé jsou manželé Knajblovi. Soubor zpracovává tradiční podještědský a podkrkonošský folklor, čerpá především z pozůstalosti národopisce a sběratele Prof. Pavla Krejčího. Jeho vnuk, Dalibor Tuž, je současným vedoucím JIZERY a snaží se pokračovat v práci, kterou jeho dědeček započal.
V minulosti se lidé v tomto hornatém regionu věnovali především zemědělství a rolnictví, proto byl tento kraj považován za jeden z chudších v českých zemích. Z toho důvodu jsou i kroje o něco jednodušší než v některých moravských regionech. Přesto se také u krojů tohoto kraje vyskytují mnohé zajímavé součásti a detaily jako např. krásné, ručně vyšívané vínky, šněrovačky, kulaté pánské klobouky a jiné.
Soubor se účastní nejrůznějších kulturních a společenských akcí, oslav a festivalů v České republice i v zahraničí. V roce 2017 představil folklor severovýchodních Čech návštěvníkům známého festivalu ve Strážnici v komponovaném pořadu Links, rechts, Krejčí, švec. Ve svých pásmech zpracovává obyčeje celého kalendářního roku od vynášení Smrtky a Velikonoc až po Posvícení a Vánoce, rodinné svátky jako např. svatba i různé pracovní činnosti.
V dnešní době čítá soubor JIZERA více než 30 členů. Krojované tanečníky doprovází tradiční podještědská muzika v nástrojovém obsazení housle, viola, klarinet, flétna, lesní roh, kontrabas a někdy také lidová háčková harfa a tenorové housle.
Folklórny súbor MÁJ, Piešťany
Folklórny súbor Máj bol založený v roku 1996 pri Gymnáziu Pierra de Coubertina v Piešťanoch manželmi Jánom a Viktóriou Horňákovcami. Jeho meno pochádza zo speváckeho zboru Máj, ktorý vznikol pri Gymnáziu v 1970-tom roku a fungoval až do obdobia 90-tych rokov.
Členovia súboru sú študenti ale aj pracujúci nadšenci rôzneho veku, ktorí sa snažia svojim umením uchovávať a propagovať ľudové tradície a zvyky Slovenska. V súčasnosti má súbor okolo 35 členov a pozostáva z tanečnej, speváckej a hudobnej zložky.
Súbor spracúva do scénickej podoby tradície rôznych regiónov Slovenska ako sú napríklad: Piešťansko, Myjavsko, Kysuce, Orava, Horehronie, Zemplín a jeho vystúpenia môžete vidieť predovšetkým v Trnavskom kraji a priľahlom okolí. Raz za rok sa súbor zúčastňuje aj zahraničného festivalu.
V poslednom období FS Máj umelecky spracúva aj tradičné zvyky spojené s Vianočným obdobím, Fašiangami, či s Jánskymi ohňami. Pri tvorbe nových choreografií spolupracuje s mladou generáciou choreografov a ďalších autorov.
SLEZAN, Český Těšín
Folklorní soubor SLEZAN z Českého Těšína, hraničního města na severovýchodě České republiky, byl založen roku 1955. Čerpá z bohaté pokladnice lidové kultury Těšínského Slezska; z kraje od Bohumína až po hranice se Slovenskem.
Je to svérázný kraj plný utajované krásy, který se značně liší od jiných regionů, a to jak rozmanitostí písňového a tanečního repertoáru, tak i charakteristickým nářečím, tzv. po našymu, které je zvláštním spojením jazyka českého, polského, slovenského a německého. Pestrost této oblasti dokreslují i jednotlivé krojové typy, které soubor Slezan nadále využívá při svých vystoupeních, zejména kroj těšínský – z centrální části Těšínska a kroj horalský – z Těšínských Beskyd.
Nedílnou součástí souboru je i cimbálová muzika, která jej doprovází při vystoupeních. Charakter tanců a hraných písní z Hrčavy a okolí Jablunkova je dotvářen ojedinělým zvukem gajd.
Folklórní soubor RADOST A HOLOUBEK, Pardubice
Soubor byl založen v roce 1977 a od svého vzniku působí v DDM ALFA Pardubice a navštěvují ho děti od 4 let až po dospělé, a to v samostatných věkových skupinách. Soubor zpracovává tance, písně a tradice východních Čech a okrajově i jiných folklorních oblastí.
Soubor se pravidelně prezentuje na folklorních festivalech doma i v zahraničí. V Pardubicích pořádá soubor Radost a Holoubek pravidelně vánoční koncerty, Vítání máje, vystupuje pro seniory v domovech důchodců, je pravidelným účastníkem MFF Pardubice – Hradec Králové a spolupořadatelem MFF Tradice Evropy.
V rámci své činnosti soubor vydal již čtyři CD, a ke 40. výročí založení souboru pak vydal publikaci „Zpěvník plný Radosti“.
K tanci souboru hrají dvě lidové muziky.
Folklorní soubor ŠÁTEČEK, z. s., Semice
Folklorní soubor Šáteček při Základní škole v Semicích založil v roce 1985 Oldřich Kusovský. Název dostal podle jeho oblíbené lidové písničky „Červený šátečku kolem se toč, má milá se hněvá, já nevím proč…“.
V současné době spadá soubor pod Dům dětí a mládeže v Nymburce a má tři složky taneční (rozdělené podle věku od nejmenších až po dospělé) a jednu složku muzikantskou. Ve všech směrech se zaměřuje na folklorní oblast středního Polabí. Do polabské nížiny pak začátkem července každoročně zve příznivce na náš festival Polabská Vonička.
Pro některé členy se Šáteček stal srdcovou záležitostí natolik, že se folklor stal i jejich životním stylem. Sami od sebe se snaží o uchování tradic pro budoucí generace, a zároveň do folkloru přináší moderní prvky, tak aby byl stále živý.
Folklórní soubor KVÍTEK, Hradec Králové
Folklórní soubor Kvítek z Hradce Králové působí již od roku 1982. Souborem prošlo několik generací tanečníků a muzikantů, a po pauze způsobené odchodem těch nejstarších, se od roku 2010 v Kvítku učí opět zpívat, tancovat a hrát ty nejmenší děti od 4 let. V současné době soubor čítá bezmála 60 dětí. Taneční složka pracuje ve dvou odděleních (Kvítek A – starší a zkušenější děti a Kvítek B – mladší a nově příchozí děti), kdy malým tanečníkům a tanečnicím hraje pod nohy vlastní věkově smíšená souborová muzika.
Kvítek v Hradci Králové pravidelně organizuje tři souborové akce – májové „Jarní muzicírování“, srpnový Mezinárodní festival „Setkání s folklórem“ a prosincový koncert „Kvítek vánoční“. Ve své činnosti se soubor zaměřuje převážně na lidovou látku Hradecka, Podorlicka a Podkrkonoší.
Soubor se účastní vystoupení ve svém regionu, starší taneční složka vyjíždí i na vícedenní folklórní akce nejen po České republice, ale také do zahraničí.
Na podzim roku 2022 soubor Kvítek oslaví 40 let svého působení.