Jan Branžovský: Holoprtské posvícení

Koncert
Divadelní představení


18.08.2024 v 20:00
Muzeum barokních soch

Udělejte si radost, odpočiňte si, zapomeňte na starosti všedního života a přijeďte do Chrudimi na tradiční festival – Letní barokní scéna, který se uskuteční od 16. do 18. srpna 2024.

Nechte se hýčkat a okouzlit překrásnými tóny barokní hudby, bohatými kostýmy a procházkami po malebném historickém centru královského věnného města.

Tento rok se můžete mimo jiné těšit na nádherné barokní opery. Na první pohled se může zdát, že tyto dvě skladby jsou námětově velmi vzdálené, mají překvapivě mnoho společného. Obě hudebniny se dochovaly unikátně v archivu Pražské konzervatoře a to pouze ve verzi klavírního výtahu. Obě se výrazně vztahují k Mozartově osobě.

V případě Röslera námětově a stylově a v případě Branžovského stylově i transformováním jeho hudby do nové podoby. Klavírní výtahy jsme na základě dobově doložené praxe o hraní sólových klavírních sonát s průvodem continua obohatili ještě o doprovod varhanního pozitivu. V případě Kantáty tak přibližujeme zvukově dílo sakrálnímu prostředí, v případě Holoprtského posvícení mechanickým hracím nástrojům z přelomu 18. a 19. století. Není bez souvislosti, že podle návrhu skladatele a vynálezce Tomáše Antonína Kunze (1756–1830?) byl v Praze v letech 1796–98 postaven první klaviorganon.

Sobota 17. 8. • Jan Josef Rösler: Kantáta na Mozartovu smrt

  • novodobá světová premiéra smuteční skladby z roku 1798
  • účinkují: Veronika Kaiserová, Markéta Israel Večeřová, Hana Solanská, Dorota Grossová – soprány
  • V Kantátě vystupují múzy – bohyně tvůrčí umělecké inspirace – oplakávající zemřelého génia.Múza komedie a pastorální poezie Thálie potkává zamlklou múzu hrdinských ód Polyhymnii, která má vlasy zastřené černým závojem a rovněž struny její lyry kryje smuteční flór. Thálie se jí ptá, proč se neúčastní tanců s ostatními múzami. Nabízí ji v jejím neznámém žalu útěchu v sesterském objetí. Po dlouhém naléhání Polyhymnia přemůže smutek a prozradí důvod své hluboké sklíčenosti: Největší hudebník všech dob – Wolfgang Amadeus Mozart – zemřel. Thálie se zhroutí. Nyní se ji snaží naopak Polyhymnia utěšit vzpomínkami na doby, kdy s nimi malý Mozart vyrůstal a těšil je na břehu Dunaje, kam za ním sestupovaly z Parnasu, aby se zaposlouchaly do jeho božských písní, které předčily vše, co bylo do té doby vytvořeno. S tím je však nyní konec, Mozart míří k Plutonovu trůnu. Thalia nachází naději v jeho orfeovské schopnosti obměkčit i samotné podsvětní božstvo. Polyhymnia tuto naději nesdílí, užitek budou mít z jeho hudby jen Persefoniny růže, které začaly nově kvést, ale k živým již jeho hudba nedolehne a i duše podsvětních bytostí zůstanou chladné. Přicházejí další múzy. Slzící Thálie se vzchopí a vyzývá je, aby smutečními písněmi uctili spolu s nimi zemřelého Mozarta. Příchozí múzy se s tak strašnou zprávou nechtějí smířit a spěchají vyprosit zvrácení tragické události k Diovu trůnu. Thálie je zastaví, protože žádná prosba není schopna zvrátit smrt. Zdrcené múzy nejsou schopné ani pláče. Polyhymnia navrhuje uctít Mozartovu památku mramorovým pomníkem a vytvořit tak místo, kde ho budou uctívat tancem a zpěvem. Navrhuje tento stylizovaný hrob označit zlatým nápisem a ozdobit ho květy, aby na něho nikdy nezapomněly. Jedna z příchozích múz zpívá o zázračné moci Mozartovy hudby, která kromě přirozené libosti působí léčivě i na rány, zahání trudomyslnost, obměkčuje netečnost, brání obžerství i alkoholismus a způsobuje sociální rovnost, protože dojímá chudé i korunované stejnou silou.Polyhymnia vybízí k tiché hudbě smutečních rohů.

Neděle 18. 8. • Jan Branžovský: Holoprtské posvícení

  • novodobá premiéra české zpěvohry z Třebechovic pod Orebem
  • účinkují: Bel canto, Jana Synková, Ensemble Damian, Tomáš Hanzlík, Petra Matějová – fortepiano, Martin Smutný – pozitiv
  • Branžovský v prvních dvaceti taktech cituje téma Mozartovy klavírní sonáty c moll KV 457, ovšem v durové tónině, další hudební vývoj je samostatný. Děj jsme rekonstruovali na základě indicií obsažených ve zpěvních číslech, veršované dialogy pak dotvořil Marek Řihák. Hudbu obsaženou na dvou místech, kde byly z rukopisu vytrženy listy, se podařilo vzhledem k periodické stavbě doplnit. K chybějící závěrečné sborové kodě posloužila dohra ze 2. arie. Ve hře vystupuje nezvyklé množství postav tak, aby každý z ochotnického kroužku dostal roli. Rozložení hlasových oborů je následující: Kuba – bas, Franta – tenor, Šenkýř – bas, Liduška – soprán, Rychtář – bas, Dorant – tenor, Redvuta – soprán, Minka – soprán, Ponocný – bas, Trubač – bas. Rukopis obsahuje celou řadu scénických poznámek, podle kterých je možné udělat si přesný obraz o inscenační podobě díla. Pečlivě je popsána např. akce ve scéně, kde je vesničany zajat Dorant: „Vyleze oknem na žebřík, a na něm zpívá.“ „Přitom docela z žebříka dole slezl a lid nemerkujíc.“ Rychtář chytí Doranta obouma, ruky spůli dozadu. Silou jej drží, jemuž se Dorant chce vydříti.“ „Rychtář, jenž jej pustil, vystoupí napřed, a hrdě si uhodí rukama na prsa“. Ale i motivačních rad inscenátorům. Např. v místě, kde se Kuba a ponocný perou o kompetenci vykonávat ponocenskou funkci, stojí: To se musí obzvláště vyštudýrovat, aby se dobře fackovali. U krásného, ale pro amatéry pěvecky obtížného koloraturního duetu Doranta a Mínky, stojí dokonce: To duetto se nesmí jak živo vynechat, sic na vás hned přiběhnu, a pak uhlídáte, co se s váma stane. Při inscenování jsme se navíc řídili radami z dobového tisku Diwadelní ochotník. Kniha poučná pro milovníky soukromých divadel. z roku 1845 od Jana Kašky.

Ilustrační foto

Prodej vstupenek | 300 Kč | využijte nabídky permanentky na obě představení, která bude za cenu 550 Kč

  • pokladna Divadla Karla Pippicha, kontakt a otevírací doba zde
  • Turistické a informační centrum Chrudim, kontakt a otevírací doba zde
  • online (při kontrole vstupenek stačí vstupenka/y v mobilu, není nutné tisk)

 



Galerie

Doporučujeme

Nenašel jsem žádné akce v daném místě.