24.09.2026 v 13:00
Foyer Divadla Karla Pippicha
V roce 2026 je udělen titul Nositel tradice lidových řemesel pěti lidovým výrobcům. Cílem tohoto ocenění je zachovat tradiční řemesla, kterým hrozí zánik, zdokumentovat jejich postupy a předávat tyto dovednosti dalším následovníkům.
VÝSTAVA, KTERÁ SE VĚNUJE TĚMTO TRADIČNÍM ŘEMESLŮM, OTEVŘENA VE FOYER DIVADLA KARLA PIPPICHA:
- čtvrtky 17.9., 24.9., 1.10., 8.10. a 15.10. od 13 do 17 h
- vstup zdarma
Alena Bukvová – tradiční košíkářství
Tradiční košíkářství Alena Bukvová (* 1962) pochází z Lanškrouna. S pletením košů se seznámila v rodině, její dědeček se zabýval výrobou hospodářských košů z neloupaného proutí. Sama se začala košíkářskému řemeslu věnovat až v dospělosti, v roce 2011 získala výuční list v oboru košíkářství na SOŠ Uměleckořemeslné v Praze. Alena Bukvová ovládá všechny základní technologické postupy košíkářské práce, plete z neloupaného i loupaného proutí, pedigu, vodního hyacintu, rákosu, mořské trávy a dalších materiálů. Nejčastěji zhotovuje jednouché koše různých tvarů, misky, tácy, košíky s víkem. Na zakázku vyrábí hranaté koše na dřevo, obdélníkové truhly s víkem, koše na ryby a různé tašky. Často používá formy – některé se jí podařilo získat ze zaniklých morkovických dílen, jiné si nechala vyrobit. Zajímavou součástí její práce je restaurování historických proutěných předmětů a zhotovování jejich replik. Své znalosti a zkušenosti předává vnučce, účastní se ale také workshopů pro veřejnost. Setkat se s ní můžete na prezentačních akcích, spojených s propagací košíkářského řemesla, zejména v Městském muzeu v Lanškrouně, ale také v Muzeu v přírodě Vysočina. V roce 2018 získala Alena Bukvová titul Nositel tradice Pardubického kraje.
Karel Hofman – tradiční bednářství
Tradiční bednářství Karel Hofman (* 1979) se výrobě sudů věnuje od roku 2009, kdy nastoupil do bednářské dílny společnosti Prazdroj a. s. v Plzni. Pod vedením mistra Josefa Hrůzy postupně ovládl všechny pracovní postupy, od oprav a údržby starších sudů, přes výrobu menších bednářských předmětů, jako jsou korbele, poháry a vědra, až po zhotovení nových sudů různých velikostí. V roce 2012 byl pasován na bednáře a obdržel výuční list. Po odchodu mistra Josefa Hrůzy do penze se stal v roce 2022 vedoucím bednářské dílny Prazdroje. Mezi nejnáročnější bednářské postupy, které Karel Hofman ovládá, patří výroba a údržba ležáckých sudů o objemu 20–46 hektolitrů. Celý proces začíná už výběrem vhodného dubového dřeva, z nějž následně vyrábí dužiny – prkna různé délky a síly. Z nich se pak dle ustáleného technologického postupu sestavuje sud, stahovaný kovovými obručemi. Následuje zabednění sudu dny, ohoblování a cejchování. Nakonec je nutné nový sud zevnitř vysmolit, aby se naimpregnoval, utěsnil a chuť dubu nepřecházela do piva. Své znalosti a dovednosti pan Karel Hofman předává zejména mezi adepty bednářského řemesla, kteří se učí v dílně Plzeňského Prazdroje, např. Jana Fencla nebo Jana Hájka. V roce 2023 získal Karel Hofman ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje.
Veronika Provodovská – tradiční vyšívání, šňůrování a výroba krojů
Tradiční vyšívání, šňůrování a výroba krojů Veronika Provodovská (* 1977) žije v obci Březová nedaleko Uherského Brodu. K vyšívání a šití lidových krojů ji přivedl zájem o ruční práce a tradiční lidovou kulturu, zejména folklor. Nejprve pouze opravovala starší kusy, později začala šít nové oděvní součásti březovského kroje. Protože zdejší lidový oděv byl bohatý na ruční výšivku, stalo se vyšívání nezbytnou součástí její práce. Vzhledem k nedostatku pamětníků a absenci literatury či dokumentace musela některé vyšívací postupy pracně rekonstruovat. Stejně tak obnovila výrobu ručně tkaných stuh a naučila se šňůrování mužských soukenných kalhot nohavic a postupně se v tomto oboru stala respektovanou znalkyní. Při vyšívání, šití, tkaní stuh i šňůrování vždy usiluje o maximální napodobení předlohy při zachování podkladového materiálu a příze. Snaží se o udržení krojové čistoty, zejména s ohledem na věk a stav jejich nositelů i příležitost, ke které kroj oblékají. Zaměřuje se na detailní rozdíly ve výzdobě regionálních typů krojového oděvu na Uherskobrodsku a důsledně je dodržuje. Veronika Provodovská je autorkou publikace a stejnojmenných webových stránek Řemeslo jak vyšité, v rámci kterých veřejnost seznamuje s textilními technikami, zejména výšivkou. Kromě této popularizační činnosti své znalosti a dovednosti prezentuje prostřednictvím workshopů a akcí Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě a dalších paměťových institucí.
Irena Rajsiglová – výroba krojových kožichů
Výroba krojových kožichů Irena Rajsiglová (* 1960) je vyučenou kožešnicí a v tomto oboru pracuje celý život. Nejprve se zaměřovala na výrobu stylových kožichů, později však, na základě poptávky zákazníků, začala zhotovovat kožichy krojové. Ve své dílně ve Veselí nad Moravou šije podle tradičních předloh především kožichy ze Slovácka a západního Slovenska, vyrábí však také mentýky, kožešinou podšívané soukenné kabáty. Výroba krojového kožichu vyžaduje poněkud odlišný přístup než výroba kožichu stylového. Tyto technologické postupy si musela Irena Rajsiglová postupně osvojit a řadu z nich dokonce i rekonstruovat. Kožichy šije z ovčích kožešin, k lemování často slouží beránčí kožešina, na výzdobné prvky jemná useň. Při šití využívá kožešnický šicí stroj, velká část práce je však i v současné době ruční, za použití tradičního kožešnického nářadí a pomůcek – nožů, jehel, hladítek atd. Irena Rajsiglová řemeslo předává v rámci své dílny paní Janě Říhové, taktéž vyučené kožešnici. Ta se zapojuje do celého procesu výroby kožichů, především se však zaměřuje na výzdobné prvky. Přestože možnosti prezentace kožešnického řemesla na akcích pro veřejnost jsou omezené, účastní se Irena Rajsiglová programů pořádaných Muzeem vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici nebo Městským muzeem ve Veselí nad Moravou. Dílna Ireny Rajsiglové je v současné době jedinou výrobnou krojových kožichů v České republice. Její práce je nepostradatelná pro nositele krojů, obce, spolky i paměťové instituce, kteří jejich dovedností využívají nejen k výrobě nových krojových kožichů, ale také k opravě starších kusů.
Jarmila Volejníková – výroba vánočních ozdob z foukaných perliček
Výroba vánočních ozdob z foukaných perliček Jarmila Volejníková (* 1963) pochází z obce Poniklá, která je historickým centrem výroby vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček. Sama se této činnosti věnuje od roku 1999, kdy nastoupila do firmy Rautis a. s., zaměřující se na výrobu vánočních ozdob. Zde nejprve začínala s montáží vzorů, postupně však zvládla téměř všechny kroky výroby. Ovládá stříbření, barvení, malování, řezání i samotnou montáž ozdob. Veškerá tato práce je ruční, vyžadující velkou zručnost a zkušenost. Nyní ve firmě pracuje na pozici vzorkařky – podílí se na výrobě a vývoji nových vzorů. Vedle výroby vánočních ozdob však také opravuje a restauruje starší historicky cenné kusy. Své znalosti a dovednosti předává paní Volejníková kolegyním a kolegům v dílně, kde je zaškoluje do jednotlivých částí procesu výroby ozdob. Působí ale také jako průvodkyně při veřejných exkurzích a prohlídkách v dílně a zapojuje se do prezentace výroby ozdob ze skleněných perliček na kulturních programech paměťových institucí. Jarmila Volejníková ve své činnosti navazuje na více než stoletou regionální tradici výroby ozdob z foukaných perliček. Svým řemeslným umem se nejen podílí na udržení tohoto významného nemateriálního kulturního dědictví, ale pomáhá jej rozvíjet a modernizovat tak, aby bylo životaschopné i v budoucnosti. V roce 2023 obdržela Jarmila Volejníková titul Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje.
ZDROJ: Dny evropského dědictví • European Heritage Days
